|
|
Příprava historických geopolymerů
Šrámková, Eva ; Šoukal, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce studuje historická pojiva na bázi geopolymerů. Práce si klade za úkol najít vhodné materiálové kompozice především z přírodních jílových minerálů (kaolinit, bentonit) a jejich modifikací (metakaolin). Tato pojiva musí mít i vhodný typ aktivátoru, který zabezpečí jejich pojivové vlastnosti. Proto se experimentální část práce zabývá testováním různých typů alkalických aktivačních přísad vždy na stejném typu minerální kompozice. Jako aktivátory jsou použity nejen obvyklé hydroxidy a vodní skla, ale i repliky starověkých natronů (směs alkalického uhličitanu a přídavku příslušného chloridu) a vápenné kaše. Z výše popsaných směsí byly připraveny série vzorků (trámečky 20 x 20 x 100 mm), které byly uloženy volně při laboratorní teplotě. Na připravených pastách byla studována jejich zpracovatelnost a formovatelnost. U vzniklých tělísek byl pak sledován vzhled povrchu, množství výkvětů a jejich typ. Nedílnou součástí výzkumu tvořilo stanovení mechanických vlastností zkušebních trámečků jako jsou pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Dále byla u připravených vzorků zkoumána jejich fázová složení a přeměny se zvyšující se teplotou. K těmto testům byly využity metody XRD a TG – DTA. Pro studium hydratace, jež byla rovněž důležitým prvkem pro celkové zhodnocení navržených směsí, bylo použito vícemístného isoperbolického kalorimetru.
|
|
|
Vliv alkalického aktivátoru na imobilizaci kovů v alkalicky aktivované strusce
Bystrianska, Emília ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
V této práci byl zkoumán vliv alkalického aktivátoru na imobilizaci olova a mědi v alkalicky aktivované vysokopecní strusce. Bylo použito celkem pět aktivátorů, a to sodné vodní sklo, draselné vodní sklo, hydroxid sodný, hydroxid draselný a uhličitan sodný. Schopnost imobilizace Pb2+ a Cu2+ v matricích byla zjištěna na základě vyluhovacích testů podle ČSN EN 12457-4, přičemž koncentrace kovů ve výluzích byly stanoveny pomocí ICP-OES. Pro lepší pochopení způsobu imobilizace byly vybrané vzorky podrobeny analytickým metodám (FTIR, XRD, SEM, XPS). Bylo zjištěno, že míra imobilizace 1 hm.% Pb2+ a Cu2+ v AAS je velmi vysoká nezávisle na použitém typu alkalického aktivátoru.
|
|
|
Vliv alkalického aktivátoru na imobilizaci kovů v alkalicky aktivované strusce
Bystrianska, Emília ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
V této práci byl zkoumán vliv alkalického aktivátoru na imobilizaci olova a mědi v alkalicky aktivované vysokopecní strusce. Bylo použito celkem pět aktivátorů, a to sodné vodní sklo, draselné vodní sklo, hydroxid sodný, hydroxid draselný a uhličitan sodný. Schopnost imobilizace Pb2+ a Cu2+ v matricích byla zjištěna na základě vyluhovacích testů podle ČSN EN 12457-4, přičemž koncentrace kovů ve výluzích byly stanoveny pomocí ICP-OES. Pro lepší pochopení způsobu imobilizace byly vybrané vzorky podrobeny analytickým metodám (FTIR, XRD, SEM, XPS). Bylo zjištěno, že míra imobilizace 1 hm.% Pb2+ a Cu2+ v AAS je velmi vysoká nezávisle na použitém typu alkalického aktivátoru.
|
|
|
Příprava historických geopolymerů
Šrámková, Eva ; Šoukal, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce studuje historická pojiva na bázi geopolymerů. Práce si klade za úkol najít vhodné materiálové kompozice především z přírodních jílových minerálů (kaolinit, bentonit) a jejich modifikací (metakaolin). Tato pojiva musí mít i vhodný typ aktivátoru, který zabezpečí jejich pojivové vlastnosti. Proto se experimentální část práce zabývá testováním různých typů alkalických aktivačních přísad vždy na stejném typu minerální kompozice. Jako aktivátory jsou použity nejen obvyklé hydroxidy a vodní skla, ale i repliky starověkých natronů (směs alkalického uhličitanu a přídavku příslušného chloridu) a vápenné kaše. Z výše popsaných směsí byly připraveny série vzorků (trámečky 20 x 20 x 100 mm), které byly uloženy volně při laboratorní teplotě. Na připravených pastách byla studována jejich zpracovatelnost a formovatelnost. U vzniklých tělísek byl pak sledován vzhled povrchu, množství výkvětů a jejich typ. Nedílnou součástí výzkumu tvořilo stanovení mechanických vlastností zkušebních trámečků jako jsou pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Dále byla u připravených vzorků zkoumána jejich fázová složení a přeměny se zvyšující se teplotou. K těmto testům byly využity metody XRD a TG – DTA. Pro studium hydratace, jež byla rovněž důležitým prvkem pro celkové zhodnocení navržených směsí, bylo použito vícemístného isoperbolického kalorimetru.
|
host ::
RSS.